Co se v článku dočtete:
- Vážně hrozí nedostatek energií?
- Máme se bát elektřiny na příděl?
- Co je přídělové hospodářství
- Na co je potřeba ropa
- Proč potřebujeme plyn?
- Co je to energetický blackout
- Fotovoltaika zvyšuje nezávislost
- Vlastní elektřina je jediná jistota
Přehánějí média a pomohla by fotovoltaika?
Možná si říkáte, že se ještě situace uklidní a média situaci zbytečně dramatizují. Skutečnost je ale taková, že bez ohledu na vývoj války na Ukrajině jsou ceny energií na trzích z různých důvodů už nyní tak vysoké, že jejich nedostatek nejspíš přijde tak jako tak. (Detailně jsme se tématu věnovali v článku Pomůže fotovoltaika proti rostoucím cenám energie?) Energie se totiž nakupují předem, takže teď mají obchodníci ještě rezervy z předchozích let, kdy byly ceny oproti dnešku vlastně extrémně nízké. Jak upozorňuje Jiří Gavor: „Teď už se nakupuje za nesrovnatelně vyšší ceny. Pro druhé pololetí roku 2022 nemám žádné dobré zprávy, spíše naopak.“ Jinými slovy – zdražování se teprve rozjíždí.
Zajímá mě: Chci mít vlastní elektřinu díky fotovoltaice
Byla už někdy energie na příděl?
U nás s tím desítky let nemáme zkušenosti, ale třeba v Číně je nedostatek elektřiny běžný. Loni byla výroba ohrožena natolik, že se problémy projevily i v globálním měřítku. A jižní části Číny skutečně přešly na příděly elektrické energie. Úřady přitom varovaly, že situace může trvat až do konce letošního roku. Výroba je přitom v Číně vždycky na prvním místě. Přijde vám tenhle příklad kulturně příliš vzdálený? Letos vyzvaly úřady v Kalifornii opět k šetření vodou. Výzva jde až do takových detailů jako je délka sprchování nebo používání myčky. Zákaz zalévání zahrad nebo napouštění bazénů včetně hrozících pokut známe ostatně i od nás. A energetici varují, že restrikce mohou přijít úplně snadno i ohledně energií. Mimochodem, kalifornský guvernér Gavin Newsom hrozí, že pokud lidé spotřebu neomezí, zavede lokální vláda zákazy, ze kterých vyjme jen vodu na pití a osobní hygienu.
„Energetici varují, že omezení, jaká známe v létě ohledně vody, mohou přijít snadno i ohledně energií.“
Jak by energie na příděl fungovaly?
Podle momentálních úvah by se snaha o maximální úspory plošně kombinovala s motivačním efektem. Levnější, státem dotovaná energie, by prostě byla omezena jenom na část spotřeby. V podstatě po vzoru kalifornských úvah o vodě na konzumaci a hygienu. Podobně by se mohl nastavit minimální nezbytný objem výhodnější elektřiny. Všechno ostatní by si spotřebitel doplatil v aktuální tržní sazbě. V podstatě by šlo o moderní způsob přídělového systému, který jsme u nás zažili naposledy v roce 1953 na základní potraviny a věci denní spotřeby. Jednalo by se o jakousi energetickou poukázku, která by využívala psychologický efekt snahy ušetřit. „Sleva bude omezena na určitý objem energie nebo plynu, nad tento rámec by platila vyšší tržní cena,“ zvažují experti. Celý proces zavedení do reality je prý otázkou zhruba 3 měsíců. A mimochodem – už začal.
Na co všechno potřebujeme ropu?
Představa, že z ropy vznikne palivo, takže pokud nemáte auto, nemusí vás její cena vlastně zajímat, je bohužel úplně mylná. Kromě toho, že se zvyšující náklady na dopravu promítají samozřejmě v podstatě do čehokoli, co kupujete, je ropa základní surovinou obrovské spousty dalšího spotřebního zboží. Pro zajímavost:
Co se průměrně vyrobí z barelu ropy (160 litrů):
- Benzín – 73 litrů
- Nafta – 36 litrů
- Kerosin (letecké palivo) – 20 litrů
- Plastové zboží a léčiva – 39 litrů
- Asfalt – 2 litry
Takže ačkoli říkáme, že ropa neznamená jen pohonné látky, v důsledku ale stejně platí, že pokud je řeč o ropě, závislost na jejím dovozu zásadně snížíme primárně úsporami na spalovacích motorech všeho typu. Dvě třetiny z každého barelu shoří v nich.
„Kromě toho, že plynem topíme, používáme ho totiž právě i na výrobu elektřiny.“
Co je za problém s plynem?
Když to trochu zjednodušíme – v české energetické bilanci činí obnovitelné zdroje energie ubohých 7 %. Co to znamená? Že když odečteme opravdu brutálně neekologické spalování uhlí plus jaderné elektrárny (které jsme narozdíl například od Německa naštěstí nestihli utlumit), závisíme z hlediska energií vedle ropy v podstatě ve všem ostatním na ruském plynu. Kromě toho, že plynem topíme, používáme ho totiž právě i na výrobu elektřiny. V závislosti ale nejsme sami. Gazprom nedávno snížil průtok plynu přes Nord Stream 1 o téměř 60 %, což ihned zasáhlo ČR, SR, Itálii i Rakousko. Další země už Rusko odstřihlo úplně. V zásobníku zemního plynu (LNG) v Texasu, odkud se vozí zkapalněný plyn i do Evropy, navíc došlo k obrovskému výbuchu. Takže selhaly i plány na jeho rychlé využití místo plynu z Ruska. (Pokud bychom dokázali platit víc než standardní odběratelé v Asii.)
Hrozí energetický blackout?
Podle zpravodajské agentury Bloomberg v roce 2018 německá vláda simulovala masivní nedostatek zemního plynu. Důsledky byly ohromující. Některé nemocnice, domovy důchodců a dokonce i věznice musely být uzavřeny. Dobytek byl ponechán napospas zkáze. Statisíce lidí přišly o práci a na spotřebu domácností byl uvalen přídělový systém. Jednalo se tenkrát o simulaci válečného stavu, ale energetici uvádějí, že daleko od naší současné reality není. Bez plynu by bylo nutné zásadně utlumit ekonomiku a omezit výrobu. Energií by totiž nebylo dost, nebo by mohly být tak drahé, že by se přestalo vyplácet vyrábět. Extrémně drahé výrobky by totiž nikdo nekupoval. Hrozil by zkrátka energetický blackout.
Zajímá mě: Jaké jsou dotace na fotovoltaiku?
Fotovoltaika = soběstačnost
Pro celou Evropu teď platí, co říká německý ministr hospodářství Robert Habeck: „Každá uspořená kilowatthodina pomůže.“ A schválně – víte, jaká je spotřeba vaší domácnosti? Spousta lidí je dost překvapená, když si energetické výdaje poprvé systematicky sečtou. A ještě víc, když si spočítají, kolik by na spotřebě mohli při relativně malé snaze ušetřit. Podívejte se, jak na to. Pokud už si ale říkáte, že šetříte dost, potřebujete náhradní zdroj energie. V Čechách je přitom nejjednodušší pořídit si solární panely. Fotovoltaická elektrárna, záložní baterie, tepelné čerpadlo, elektroauto či elektroskútr a další podobná zařízení, to už není žádné sci-fi. Zejména potom, co státní dotace v rámci programu Nová zelená úsporám znamenají úsporu až přes 200 000 Kč na instalaci fotovoltaiky a dalších napojených zařízení pro jeden rodinný domek.
Jaké jsou obecné výhody solárních panelů?
- Sníží vaši závislost na cenách elektřiny z veřejné sítě
- Umožní vám výrobu vlastní elektřiny
- Zmenší vaše měsíční náklady na bydlení
- Nabídnou vám chytrá řešení pro řízení a omezení spotřeby
V případě bytových domů mluvíme o ještě větších úsporách a výhodnějších službách.
Můžu mít solární panely v bytě?
Čím více elektřinu využíváte, tím více díky fotovoltaice ušetříte. Pokud doma jenom svítíte a máte pár spotřebičů, je úspora základní. Zvýší se, když máte elektřinu i na vaření. Ještě víc ušetříte, pokud byste solární panely využívali i pro spotřebiče na ohřev teplé vody. No a takhle to jde dál a dál. A to všechno se nevztahuje jen na rodinné domy, ale i na činžáky. Fotovoltaiku totiž můžete mít, i když bydlíte v bytě. Samozřejmě, že ne za oknem, ale na společné střeše, která je k využití pro společnou fotovoltaickou elektrárnu navíc často extrémně výhodná. Jako první začala fotovoltaiku pro bytové domy a jejich obyvatele řešit firma Domy sobě, která je navíc v blízkém partnerství se společností Veolia. A má tedy nejen přesný přehled o trhu od velkého hráče, ale i přístup ke globálním inovacím a technologiím.
Chtěli byste solární panely instalovat i na váš bytový dům? Zodpovíme vám všechny dotazy, pomůžeme vám přemluvit sousedy a rezervujeme vám termín instalace. Co se bude dít s ruským plynem, to neovlivníte. Ale pojistit si vlastní zdroj elektřiny, to můžete snadno. Ozvěte se nám.