MÝTUS: Obrovská vstupní investice na pořízení soláru
FAKT: Fotovoltaiku lze pořídit i bez vstupní investice
Doba, kdy bylo pořízení solárních fotovoltaických panelů finančně náročnou záležitostí, je už dávno pryč. Přesto tento mýtus patří mezi ty, které v našich myslích zůstávají hluboce zakořeněné. Opak je totiž pravdou. Dříve finančně náročná fotovoltaika se již delší dobu drží trendu zlevňování. Důvodů je několik: efektivita výroby se zvětšila, poptávka snižuje její cenu a také je znát celosvětový tlak na environmentální politiku. Navíc je výroba elektřiny ze slunce dotována státem, v současnosti lze využít dotací z programu Nová zelená úsporám a v blízké době také Modernizační fond zřízený Evropskou komisí. Evropská unie totiž chce do roku 2030 získávat 32 % energie z obnovitelných zdrojů, a tak solární energie směřuje k tomu, aby se stala tahounem na poli zdrojů elektrické energie. A co když bytový dům a jeho SVJ nemá na vstupní investici naspořené finance? S námi vás tento problém trápit nemusí. V Chytře společně pro vás zařídíme nejvýhodnější bankovní úvěr s úrokem 1 - 1,3 % p.a. Úvěr se pak splácí z financí, které ušetříte na účtech za elektřinu.
MÝTUS: Recyklace solárních fotovoltaických panelů je nákladná
FAKT: Recyklace vás bude stát jen “drobné”
To je samozřejmě další nepravda, která se dá lehce vyvrátit. Pomineme-li výše uvedený trend snižování pořizovací ceny za fotovoltaiku, je tu několik dalších faktů. V pořizovací ceně je u většiny solárních fotovoltaických panelů zahrnuta/předplacena jejich likvidace v mezinárodním recyklačním systému PV Cycle. U nás byla navíc legislativně nařízena povinnost přispívat do českých recyklačních fondů. Od roku 2015 směrnice EU 2012/19/EU ukládá povinnost zajistit při zpracování solárních panelů 70 % recyklaci a 80 % využití. Pouze zbylých 20 % lze odstranit uložením na skládku. Sklo tvoří 70–80 % hmotnosti fotovoltaického panelu a jeho výtěžnost činí 90 %. Zbylá procenta hmotnosti jsou tvořena hliníkem a stříbrem, jejichž recyklační účinnost je 99 %, a mědí, která má výtěžnost 90 %.
MÝTUS: Návratnost investice je nejistá
FAKT: Investice se vrátí do cca 7 let a pak přináší úspory
Tento argument se používal zhruba před dvaceti lety, kdy bylo pořízení solárních fotovoltaických panelů finančně náročnější. Návratnost investice se tak logicky prodloužila. V současnosti se návratnost investice do fotovoltaických panelů pohybuje kolem 7 let a tato doba se bude navíc dále snižovat. Zelená energie má totiž zelenou nejen od státu, ale i EU a proto bude i nadále dotována. Po uplynutí této doby pak solární panely, jejichž životnost přesahuje i 25 let, přinášejí úspory. Ty můžete využít v bytovém domě na další úpravy, které jste například kvůli nedostatku naspořených financí nemohli doposud realizovat. S Chytře společně činí úspora na energiích zhruba 35 % a tak máte jistotu, že investice se vrátí v relativně krátké době. A to se hodí - zvláště když Evropská komise predikuje, že elektřina bude zdražovat až do roku 2030.
Návratnost investice do fotovoltaiky je obecně ovlivněna několika faktory, podle kterých si selským rozumem můžete přibližnou návratnost vypočítat sami. Jedná se o: 1. pořizovací cenu za instalovaný kilowatt-peak (kWp) - do pořizovací ceny a tedy i návratnosti investice je nutné zahrnout také další faktory, jako je například opotřebení technologie. Je totiž jasné, že fotovoltaické články časem slábnou, v průměru tak počítejte s úbytkem výkonu cca 0,7 % za rok - což je v poměru množství vyprodukované energie skutečně marginální; 2. produkci energie na instalovaný kWp - Průměrné odhady hovoří o zisku vyprodukované energie zhruba 100 kWh na m2 fotovoltaického panelu za rok. 3. využití vyprodukované energie - tento bod patří mezi nejdůležitější - je totiž rozdíl, zda-li budete energii využívat jen na osvětlení společných prostor, nebo zda bude využívána i bytovými jednotkami v domě.
MÝTUS: Bez papírování, běhání po úřadech a byrokracie to nejde
FAKT: Jde to bez stresu a nervování
Administrativa, obíhání úřadů, papírování, byrokracie. Taková je realita. Důvod? Byla by totiž škoda nevyužít dostupné dotace a to se zkrátka administrativě nevyhnete. A samozřejmě absolvujete kolečko po úřadech, instalace solárních fotovoltaických panelů totiž musí získat potřebná povolení. Přestože je realita skutečně taková, existuje řešení - Chytře společně. Stavební povolení? Většinou není potřeba, ale určitě to za vás na stavebním úřadě ověříme, ať je to 100%. Statický posudek? Zařídíme, ať máme všichni klidné spaní. Licence na výrobu elektřiny? Ta je potřeba pouze pro větší fotovoltaiky (nad 10 kWp), ale i v tomto případě za vás vše vyřídíme. Vyjednání sloučení odběrného místa s distributorem elektrické energie nebo jejím aktuálním doodavatelem? Ani tady se nemusíte bát vyčerpávajícího vyjednávání. Stačí, když nám dáte vaši plnou moc k jednání s nimi a už se nemusíte o nic starat. A samozřejmě za vás vyřídíme i výše zmíněné dotace.
MÝTUS: Solární panely vyrábějí elektřinu jen za jasného počasí a v zimě vůbec
FAKT: Soláry vyrábějí elektřinu i když je zataženo, po celý rok a v zimě i více
Člověk nedotčený fyzikálním principem fotovoltaického jevu si snadno může myslet, že solární panely fungují jen při jasném počasí. Je to ale samozřejmě jinak. Solární fotovoltaické panely totiž využívají světelnou složku slunečního záření, takže i přesto, že je oblačno či zataženo, světlo se k nim dostane v dostatečné míře. Při nepříznivém počasí je tedy výroba energie pochopitelně nižší, ale provoz se nezastavuje. A jak je to se soláry v zimě? I v zimním období soláry vyrábějí elektřinu, navíc pracují na ještě větší výkon než v létě. Za tímto jevem je jednoduchá fyzika - panely mají záporný teplotní koeficient, což jednoduše znamená, že s klesající teplotou v nich stoupá napětí, a tím pádem i výkon. A vzhledem k tomu, že tento jev funguje i obráceně, může se stát, že za tropických letních dnů bude výkon fotovoltaiky nižší než v zimních měsících.
Foto: pixabay.com