Drží fotovoltaika na střeše bezpečně? Než začneme s montáží, ověříme to

Když se na schůzích SVJ mluví o fotovoltaice, řeč se obvykle točí kolem výkonu panelů, kapacity baterie a úspor na účtech. Dříve nebo později ale přijde na řadu i otázka, jestli bude všechno na střeše bezpečně držet. A je dobře, že se na to předsedové ptají. Fotovoltaika má na střeše vašeho domu fungovat 25 až 30 let, klidně i déle, a za tu dobu zažije desítky zim, vichřic i letních bouřek. Proto kotvení věnujeme stejnou péči jako návrhu výkonu. A když si konkrétní střecha žádá řešení na míru, ověřujeme si jeho spolehlivost měřením přímo na místě. Jak takové ověření probíhá, ukazuje naše realizace na bytovém domě v Otrokovicích.

Přehledný obsah článku:

• Panel ve větru: proč nejde jen o váhu
• Když standardní kotvení nestačí
• Proto nenabízíme krabicové řešení

Panel ve větru: proč nejde jen o váhu

Začněme tím, co se na střeše vlastně děje. Solární panel váží kolem 20 až 30 kilogramů, a s tím si střecha bytového domu hravě poradí.

Rozhodující ale není hmotnost. Panel má plochu zhruba 2 m² a do takové plochy se vítr umí pořádně opřít. Kromě tlaku na něj působí i sání, tedy síla, která panel od střechy táhne vzhůru.

Pro představu: při tlaku 1 000 Pa působí na každý metr čtvereční síla 1 000 N, což odpovídá tíze zhruba 100 kilogramů. Na panelu o ploše okolo 2 m² jde tedy o sílu kolem 2 kN, jako by na něm leželo 200 kilogramů. Je to názorný přepočet, ne hodnota, se kterou se pracuje při návrhu. Tato síla se totiž přes nosnou konstrukci rozdělí mezi jednotlivé kotevní body a nelze ji přiřadit jedné kotvě.

Skutečné zatížení proto vychází vždy z konkrétního domu. Roli hraje, jak silný vítr v dané lokalitě fouká, jak je budova vysoká a jaký má tvar, jestli kolem ní stojí další domy, nebo volný prostor, a také to, kde přesně panely na střeše leží a jak jsou nakloněné. Stejný panel tak může na dvou různých domech znamenat výrazně jiné zatížení.

Vítr navíc nepůsobí na celé střeše stejně. Nejsilnější sání vzniká na okrajích a v rozích, střed střechy bývá klidnější. Proto ani počet a rozmístění kotev nemusí být po celé ploše fotovoltaiky stejné.

Proto každý návrh fotovoltaiky prochází statickým posouzením ještě dřív, než na střechu vyjede první panel. Projektant nebo statik spočítá, co všechno musí střecha bez problémů unést. Tedy váhu celé technologie, sníh i vítr, který v dané lokalitě může foukat. Teprve podle výsledku se rozhoduje, jak se bude kotvit.

Možností je přitom víc. Na šikmé střeše se nosná konstrukce fotovoltaiky obvykle kotví přímo do krokví nebo do jiných nosných prvků pod krytinou. Na rovných střechách bytových domů, se kterými pracujeme nejčastěji, přichází v úvahu buď mechanické kotvení do nosné konstrukce, nebo takzvané samozátěžové uložení, při kterém drží konstrukci na místě její vlastní váha a střechu tak není potřeba vůbec provrtávat. Co z toho dává smysl právě u vás? To záleží na skladbě a stavu střechy i na výsledku statického výpočtu. Univerzální šablona tady zkrátka nefunguje.

Když standardní kotvení nestačí

Většinu rovných střech bytových domů osadíme fotovoltaikou běžným, léty prověřeným způsobem kotvení. Sem tam ale narazíme na střechu, u které je hned jasné, že standardní řešení stačit nebude. Důvodem bývá třeba to, že se skutečné provedení konstrukce liší od původní projektové dokumentace domu, nebo že má střecha atypickou skladbu, se kterou běžné kotvení nepočítá. V takovém případě je potřeba navrhnout řešení přímo pro konkrétní dům.

Přesně tohle nás potkalo na bytovém domě v Otrokovicích. Běžné kotvení tady nestačilo, a tak jsme pro dům navrhli konstrukci na míru. K ní jsme připravili i vlastní kotevní plán, který vychází z meteorologických podmínek přímo v Otrokovicích, hlavně z toho, jak silný vítr tam může foukat. Konstrukci jsme pak podle tohoto plánu ukotvili ke střeše pomocí speciálních kotev.

Na papíře by tím bylo hotovo. Jenže jedna věc je výpočet a druhá skutečná střecha. Chtěli jsme mít jistotu, že všechno funguje přesně podle kotevního plánu, a tak jsme kotvy ještě na místě podrobili tahové zkoušce. Kalibrovaným zkušebním zařízením jsme je postupně a kontrolovaně zatěžovali, krok za krokem, a čekali, jestli se něco pohne. Nepohnulo se nic. Konstrukce držela přesně tak, jak měla, a bylo jasné, že se od střechy neoddělí ani za extrémního počasí.

Výsledek? Projektant i statik teď nepracují jen s údajem z katalogového listu výrobce, ale se skutečnou hodnotou, kterou jsme naměřili přímo na tomto domě. A obyvatelé domu v Otrokovicích mají jistotu, že jim fotovoltaika bude bezpečně sloužit i ve chvílích, kdy venku pořádně fouká. 

Proto nenabízíme krabicové řešení

Každý bytový dům je jiný. Liší se stářím, typem a stavem střechy, místem, kde stojí, i tím, nakolik jeho stavební dokumentace odpovídá realitě. Proto k fotovoltaice nepřistupujeme podle jedné šablony, ale u každé realizace znovu prověřujeme, jaké kotvení na dané střeše skutečně obstojí. A když je potřeba, ověříme ho tahovou zkouškou přímo na místě. Zkrátka: řešení navrhujeme podle toho, co potřebuje právě váš dům.

Řešíte fotovoltaiku pro svůj bytový dům a chcete mít jistotu, že bude na střeše držet jako přibitá? Ozvěte se nám. Nezávazně probereme, jak by řešení mohlo vypadat právě u vás, včetně toho, jak ho bezpečně ukotvit. Vy řeknete, my zařídíme.

Kdybyste si nejdřív chtěli o fotovoltaice něco načíst sami, mrkněte u nás na webu na přehlednou sekci nejčastější otázky. Každá odpověď je jasná a stručná. 

Když si navíc objednáte náš newsletter (tady dole), dozvíte se první o každé novince a akci.